© 2011 Comenium o.p.s. All rights reserved.

15. duben 2014

Výstava "Quo Vadis, Scientia?" v Senátu Parlamentu České republiky

V Senátu Parlamentu České republiky se uskutečnila 15. dubna vernisáž výstavy Quo Vadis, Scientia?

V rámci zahájení výstavy diskutovali představitelé české akademické i univerzitní vědy o udržitelnosti výzkumných center, která vznikají s podporou operačních programů prakticky ve všech regionech České republiky. Na semináři, v jehož průběhu byly jednotlivé projekty představeny, vystoupil i místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. Názory příslušných ministerstev dále prezentovali náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vysoké školství a výzkum Jaromír Veber a 1. náměstek ministryně pro místní rozvoj Daniel Braun. O česko-norské spolupráci referoval velvyslanec Norského království Jens Eikaas.

Jednání, které se uskutečnilo z iniciativy místopředsedkyně senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a zároveň ředitelky Ústavu experimentální medicíny AV ČR prof. Evy Sykové, poukázalo mj. na skutečnost, že prostřednictvím OP Výzkum a vývoj pro inovace a Praha - Konkurenceschopnost vzniká takřka desítka evropských center excelence a další čtyři desítky regionálních pracovišť VaV. Na jejich vybudování bylo přiděleno přes 40 miliard korun - z toho 23 miliard se projektům již proplatilo.

V situaci, kdy jsou centra ve výstavbě, však vyvstává otázka, jak zajistit jejich životaschopnost v prvních letech provozu; k podpoře udržitelnosti vybudovaných VaV center z 1. a 2. prioritní osy OP VaVpl se totiž Česká republika zavázala Evropské komisi. Pro českou vědní politiku je hlavním nástrojem tzv. Národní program udržitelnosti (NPU I), který ze státního rozpočtu zprostředkuje 1,5 miliardy korun ročně pro léta 2013-2020, v roce 2016 jej doplní NPU II s miliardovou roční podporou (celkem 6,4 miliardy). Roční podpora 2,5 miliardy ovšem představuje okolo 50 % očekávaných provozních nákladů na činnost těchto zařízení; navíc ji získají pouze pracoviště, jež prokáží kvalitu stávající koncepce VaV a kvalitní strategii vývoje v nadcházejících pěti letech. O chybějící zhruba dvě miliardy na „údržbu" tak vědci musejí soutěžit v Technologické či Grantové agentuře ČR.

Badatelé z Akademie věd i českých univerzit se na jednání shodli, že udržitelnost center výrazně ovlivní rozdělování státních prostředků na českou vědu obecně. Je tudíž třeba hledat odpovědi nejen na otázky, jak zabezpečit finance na splnění příslibů, na jejichž základě získala centra podporu, nýbrž také jak zajistit příchod zahraničních vědců, systematicky zvyšovat kvalitu české vědy jako takové a přitom neztížit situaci již existujících institucí. Diskuse v plénu se proto týkala rovněž problematiky výzkumných infrastruktur v mimopražských regionech - ačkoli nepochybně posílí konkurenceschopnost České republiky, s jejich vznikem vyvstanou další nároky na státní rozpočet a zvýší se tlak na přesměrování veřejných prostředků do regionů na úkor české metropole, což potvrzují i Národní programy udržitelnosti.

(částečně převzato z Bulletinu AV ČR, autor Luděk Svoboda)